Grafitový důl
Grafitový důl Adresa: Chvalšinská ul., 381 01 Český Krumlov (Viktor Weis)
Telefon: +420 380 711 199
Mobil: +420 602 278 856
E-mail: grafitovydul@seznam.cz
Otevírací doba:
| duben, září, říjen
| po-pá 9:00 – 14:00 |
| květen, červen
| denně 9:00 – 15:00 |
|---|---|
| červenec, srpen
| denně 9:00 – 17:30 |
- začátek poslední prohlídky hodinu před koncem otevírací doby
Vstupné:
| v češtině | cizojazyčný výklad | |
| dospělí | 150 Kč | 200 Kč |
|---|---|---|
| děti do patnácti let | 80 Kč | 100 Kč |
- prohlídka s průvodcem možná v češtině, angličtině a němčině
- možnost zapůjčení průvodcovských textů v češtině, němčině, angličtině, francouzštině, španělštině a holandštině
Je to teprve pár let, co byla těžba v krumlovském grafitovém dole – tehdy posledním funkčním v republice – ukončena. Narozdíl od tehdejších návštěvníků, kteří při prohlídce mohli potkat pracující dělníky, dnes budete procházet opuštěnými štolami. Nicméně to jim na tajemnosti snad ještě přidává.
Vzhůru dolů!
Český Krumlov, proslavený uměním a kulturou, má také svou technickou památku, která zaujme i naprosté laiky. Že bude prohlídka grafitového dolu neobyčejná, vám dojde už ve chvíli, kdy navléknete speciální oděv a obuv, dostanete pár ochranných pomůcek a nastoupíte do důlního vlaku. Celá prohlídka probíhá za doprovodu odborných průvodců. Vláček vás poveze více než polovinu cesty z celkem asi dva kilometry dlouhé trasy. Při pěší procházce štolami se dozvíte něco o historii těžby v regionu a nebudou chybět ani názorné ukázky – jak se odstřelovalo, jak odklízelo, jak větralo.
Dějiny novodobého dobývání grafitu na Českokrumlovsku sahají někam před rok 1767. Tehdy se už tuha používala k výrobě tužek. Nicméně grafitová ložiska znali a využívali místní lidé mnohem dříve. Už staří Keltové z nedalekého oppida (asi 800 let před naším letopočtem) zde tuhu těžili a využívali k výrobě žáruvzdorné keramiky.
Za zlatem a stříbrem
Avšak nejen dolování grafitu proslavilo Český Krumlov! Po více než tři staletí se zde těžilo stříbro a zlato. Nejstarší záznamy o rýžování drahých kovů ve městě jsou z druhé poloviny 15. století a největšího rozkvětu těžba doznala v letech 1519 až 1550, kdy zde byla zřízena tavírna. Korespondence samotného Vilém z Rožmberka, tehdejšího majitele zdejšího panství, dosvědčuje, že se mu investice do dolů několikanásobně vrátily. Úpadek nastal až v druhé polovině 16. století a ani nová éra těžby za Eggenberků netrvala – přerušena třicetiletou válkou – dlouho. Na přelomu 18. a 19. století vystřídal drahé kovy grafit.
